Jak od sebe rozeznat takové pojmy jako je ​krize, trauma či právě mimořádná událost? Někdy se všechny dějí naráz a jindy zase zažíváme jen jeden z nich. Navíc každý máme trochu jinou zkušenost, povahu a jinak intenzivně na nás události doléhají.

​

Zkusme to na příkladu...

​

Různé situace působí různě...​

Můžeme si představit, že jsme v rozvodové situaci. No, není to tak hrozné. Ale pohoda to také není. Krizí bychom to sami klidně nazvali. Musíme zařídit spoustu nových věcí, domluvit se, jak se budeme střídat ohledně dětí, kdo kde bude bydlet, jak zaplatíme všechny závazky...

A pak přijde velká voda - stane se mimořádná událost, jako je povodeň. A tak vedle naší osobní krizové situace procházíme úplně poprvé i mimořádnou událostí. Spíme v tělocvičně, z obou stran spí sousedi z vesnice, některé známe, jiné zase ne. Ale moc se nám spát nedaří, přemýšlíme, jak velké škody na domě voda způsobí a jak moc klesne jeho cena a jestli v této oblasti vůbec půjde dům prodat.

Navíc se ještě nešťastnou náhodou zaběhne naše dítě, a to pro nás může být už blízké traumatu, protože jsme ho zrovna měli na starosti a všude je teď spousta vody. Najednou je toho moc, co se změnilo za těch pár posledních dní. Anebo je třeba naše máma je dlouhodobě nemocná a najednou z nemocnice volají, že se stav výrazně zhoršil a my jsme v té zpropadené vodě momentálně uvízlí a vůbec se za ní nemůžeme jet rozloučit.

​

...a na každého jinak

A je to tak u všech, vždy? Nikoli. Někdo prochází rozvodem plným zlých pletich, hádek, soudů a přetahování a rozvod sám může být traumatem, ne jen krizí. A někdo zase ví, že se s mámou měl rád a rozloučil se s ní už před tím, a tak přesto, že to byly těžké dny traumatem to pro něj není. A na mámu myslí v dobrém a bezmoc ho netíží, přijal, že takhle věci byly.

Byla prostě velká voda, nešlo to jinak. Každý jsme jiný a v náročných situacích reagujeme rozličně.